Tajemství dlouhověkosti: Co nám může říct život najstarší ženy světa?

Víte si představit, že byste se dožili 100 a více let? Pokud ano, pevně vám v tom držíme palce a přejeme mnoho síly a zdraví. Ženě jménem Maria Branyas Morera pocházející z USA se to podařilo.

Maria Branyas Morera se narodila 4. března 1907 v San Franciscu ve Spojených státech a vystřídala na postu nejstarší žijící osoby na planetě Lucile Randonovou, 118letou francouzskou mnišku, která zemřela 17. ledna. Její poslední narozeniny oslavila loni v březnu, ale v srpnu už obletěly svět zprávy o tom, že nás navždy opustila. Stalo se tak ve Španělsku. V době, kdy Katalánka Maria Branyas zemřela v srpnu 2024 v úctyhodném věku 117 let a 168 dní, oficiálně držela titul nejstaršího žijícího člověka na světě. Maria patřila mezi supercentenariány (superstoletý člověk) - lidi, kteří dosáhli nebo překročili věk 110 let. Je to skutečně pozoruhodný úspěch. Jen přibližně 1 z 10 lidí, kteří se dožijí sté výročí, zvládne přidat další dekádu.

Vedci začali zkoumat její mikrobiom a DNA ještě předtím, než odešla na druhý svět. Analýzou vzorků krve, slin, moči i stolice, které byly odebrány ještě před její smrtí, a jejich porovnáním s genetickými profily jiných dlouhověkých lidí, ale i mladších jedinců, vznikla nejkomplexnější studie, jaká byla dosud provedena na tzv. superstoročném člověku. Ukázalo se, že Branyasová měla genetické varianty chránící před onemocněními, efektivní metabolismus tuků a zdravý střevní mikrobiom s nízkou úrovní zánětů. Její epigenom - tedy „vypínače a zapínače genů“ - nesl znaky zpomaleného stárnutí. Podle měření tzv. biologického věku byla její DNA o více než 23 let „mladší“ než její skutečný věk.

Důležitou roli sehrál i její mikrobiom, který připomínal mikrobiom kojence, ale také životní styl, jaký vedla. "Mikroorganismy hrají klíčovou roli při určování nejen složení metabolitů v našem těle, ale také zánětu, střevní propustnosti, kognitivních funkcí, zdraví kostí a svalů," píší výzkumníci ve své publikované studii. Další faktory, které výzkumníci vyzdvihli, zahrnovaly Mariin vysoce efektivní metabolismus. Ten vedl k nižším hladinám „špatného“ cholesterolu a vyšším hladinám „dobrého“ cholesterolu. Měla také nízké hladiny zánětu, které ji chránily před mnoha zdravotními problémy.

Maria sama přisuzovala svůj dlouhý život „uspořádanému životu a příjemnému prostředí“. Zjevné však je, že hrálo roli více faktorů. Výzkum pomáhá pochopit, jak poskytnout tělu nejlepší šanci stárnout bez poškození nebo nemocí. Z těchto poznatků můžeme zlepšit naše zdraví ve vyšším věku. „Obraz, který vyplývá z naší studie, ukazuje, že extrémní pokročilý věk a špatné zdraví nemusí být nezbytně propojené. Oba procesy můžeme na molekulární úrovni rozlišit a rozdělit,“ uzavírají výzkumníci. Hoci genetické faktory hrají významnou roli v dlouhověkosti, mnohé z Mariiných zvyků si můžete osvojit i vy. Pravidelný pohyb, společenské kontakty a zdravá strava mohou výrazně přispět k vašemu zdravému stárnutí.

Na Slovensku se podle evropského průzkumu oproti ostatním národům ze života těšíme jen krátce, přibližně do 55. Potom přijdou nemoci. Na světě však existuje pět míst, kde velké množství lidí nejenže přežije více než století, ale do posledních dnů je neopouští síla a vitalita. I na Slovensku roste počet stoletých. Co dělají jinak? Kým průměrný Slovák se nedožije ani osmdesátky, na světě existují takzvané „modré zóny“, kde se lidé běžně dožívají o deset i dvacet let více. Najdete je v Japonsku, na Sardinii, v Řecku, ale i v Americe. To však není všechno. Kým nás podle statistiky Eurostatu trápí různé zdravotní problémy už od 55., tito lidé si ještě i ve stovce užívají plnohodnotný život.

Podle geriatra Štefana Kovala se na dlouhověkosti podílí více věcí. „Sedmdesát procent faktorů zajišťujících dlouhověkost člověka souvisí se způsobem života a jen 30 % je v genech,“ říká přednosta geriatrické kliniky v Košicích Štefán Koval. Podle něj je statistika u nás zkreslená pro půl milionu obyvatel, kteří žijí svým specifickým způsobem života a v porovnání s ostatními se dožívají o dvacet let méně. „Ne všichni senioři jsou nemocní. Trvalou zdravotnickou péči potřebuje zhruba 20 % starých lidí, narůstá s věkem, zhruba po 75. roce života. Není třeba vytvářet mýty o špatném zdravotním stavu obyvatelstva obecně,“ dodává Koval.

Pro stoleté je velmi důležitá rodina, přátelé a společenský život. Často jsou to lidé, kteří mají pevnou víru, vyznávají náboženství a svému životu umí dát smysl. To znamená, že se každé ráno probouzejí s důvodem k radosti. Ve většině případů jde o nekuřáky, kteří se však nebrání skleničce vína nebo jinému alkoholu, ale v míře. Stravu mají bohatou zejména na zeleninu, ovoce či luštěniny. Buď jsou vegetariáni, nebo konzumují ryby, jen málokdy maso. Často pracují v zahradě, mají dostatek pohybu a nevystavují se stresu.

Modré Zóny: Místa Dlouhověkosti

Na světě existují místa, kde se lidé běžně dožívají vysokého věku a užívají si plnohodnotný život i ve stovce. Tyto oblasti jsou známé jako "modré zóny". Mezi ně patří:

• ostrov Sardinie, Itálie
• ostrov Okinawa, Japonsko
• město Loma Linda, Kalifornie
• polostrov Nicoya, Kostarika
• ostrov Ikaria, Řecko

Na řeckém ostrově Ikaria žije přibližně 8 000 lidí. Průměrně se dožívají o 10 let více než zbytek Evropy a i jejich zdraví je ve vyšším věku lepší. Jedním z nich je Stamatis Moraitis. Narodil se na ostrově v roce 1915. Přestěhoval se do Ameriky, kde mu před téměř padesáti lety diagnostikovali rakovinu plic. Dávali mu nanejvýš šest až devět měsíců života. Stamatis se tedy i s manželkou rozhodl dožít v Řecku. S přáteli popíjel víno, pracoval v zahradě a řekl si, že alespoň zemře šťastný. Nestalo se tak však ani po roce a nyní se jen směje, že zůstal naživu i téměř po půlstoletí.

Příběhy Dlouhověkých Slováků a Osobností

Maria Branyasová v té době uvedla, že „dlouhověkost souvisí se štěstím a s dobrou genetikou“. Odborníci jogurty schvalují. Magazín Health nedávno informoval o studii publikované v časopise Gut Microbes, která přišla se zajímavými výsledky. Odborníci konzumaci jogurtů doporučují, protože jsou bohaté na probiotika. Snažte se však sahat po těch, které obsahují minimum přidaného cukru. Nebo si do bílého jogurtu přidejte med a tato kombinace může být pro vaše zdraví mimořádně prospěšná. Ale pokud se chcete dožít vysokého věku, nestačí jíst jen jogurty.

Štefánia Gschillová (101) - Silná víra a jedna sklenička denně

Štefánia Gschillová se narodila před 100 lety v kysuckém Svrčinovci. Z devíti sourozenců byla nejstarší, ale všechny přežila. „Pamatuje si opravdu všechno a dokáže vyprávět hodiny. Je čiperná a velmi milující,“ řekla dcera Jozefína Prívarová, u které matka žije. Paní Štefánia byla vždy pracovitá a skromná. „Bylo mi jedno, co dělám, musela jsem uživit rodinu. Manžel mi zemřel, když měl syn jen sedm dní. Ale musela jsem se vzchopit a jít dál,“ svěřila se nám stařenka, která se vždy usmívá. Její blízcí říkají, že právě nelehký život ji dovedl k dlouhověkosti. Sama má i jiné vysvětlení a svůj recept na dlouhověkost. „Denně se modlím a to mi dodává sílu. Bez víry bych byla ztracená,“ říká. Netají se, že každý den si dá skleničku, ve které je slivovice. Je to speciálně namíchaný drink.

Imrich Gablech († 101) - Skromná strava, ale i vyjednávání s Pánem Bohem

Imrich Gablech zemřel minulý měsíc ve věku 101 let. Narodil se v Hrachovišti u Nového Mesta nad Váhom. Dva roky byl zavřený v ruském gulagu, kde téměř zemřel vyčerpáním a hladem. Přesto se dožil vysokého věku. V roce 2009 jsme se ho zeptali, jak to dosáhl. „Žádný recept není. Někdo říká, že to je osud, já říkám, že to je Pán Bůh. A určitě musí mít člověk dlouhověkost i v genech,“ řekl nám. Přesto měl zvyky, které dodržoval: „Stravuji se pouze skromně. Již v mládí mi nejvíce chutnal čerstvý chléb.“ Byl také věřícím katolíkem a pravidelně se modlil. Vedle toho také vyjednával. „Mně se ještě nechce z tohoto světa. Proto vyjednávám: Pán Bůh, prosím tě, ještě mě tu chvíli nech,“ říkal.

Henry Allingham († 113) - Whisky, divoké ženy a humor

Brit Henry Allingham byl jedním z posledních veteránů z první světové války. Zemřel v roce 2009 ve věku 113 let. Na konci života ho trápily problémy se zrakem, ale jinak byl zdravý. Ještě i po dovršení 110 let absolvoval desítky návštěv ve školách, kde vyprávěl o hrůzách války. Když se ho ptali na recept na dlouhověkost, zvykl si Allingham žertovat, že jsou to „cigarety, whisky a divoké, opravdu divoké ženy - a také dobrý smysl pro humor.“ Už vážněji pak říkával, že základem je starat se o sebe a vždy znát své limity. „Měl jsem v životě dva vážné zdravotní kolapsy a pokaždé to bylo, když jsem se snažil udělat práci za tři. Držet se v rámci svých schopností je proto životně důležité,“ dodal.

Zvyky lidí, kteří se dožívají vysokého věku

• mají bohatý rodinný a společenský život
• kouří méně
• střídmě popíjejí alkohol (nejčastěji červené víno)
• ve většině případů jde o vegetariány
• pravidelně se hýbou
• nestresují se
• jsou věřící
• životu dávají smysl a těší se z něj

Tabulka: Faktory ovlivňující dlouhověkost podle výzkumu Márie Branyas Morera

Hoci většina z nás možno nedosiahne status supercentenariána, poznatky z výskumu Márie Branyasovej nám pomáhajú lepšie pochopiť, ako si udržať vitalitu a zdravie vo vyššom veku. Dožiť sa stovky je pre mnohých ľudí v modernom svete plnom civilizačných chorôb takmer nepredstaviteľné.

tags: #117 #rocna #pani #jedla