Milan Gulaš, profesionální hokejista, je odchovanec českobudějovického hokeje. V pěti letech jej k němu dovedl tatínek, v minulosti sám aktivní hokejista. V Českých Budějovicích prošel mládežnickými, dorosteneckými i juniorskými týmy a v sezóně 2003/04 odehrál v 49. kole v Litvínově svůj první extraligový zápas.
V průběhu následující sezóny zamířil sbírat zkušenosti do Indiana Ice, týmu nižší zámořské soutěže USHL. Po návratu do Českých Budějovic hrál především za juniory, ovšem v play off nastupoval i v extralize dospělých a v pátém zápase semifinálové série proti Slavii si připsal svůj první extraligový gól.
Od sezóny 2006/07 byl stabilním členem extraligového kádru HC Mountfield a s výjimkou hostování v SK HS Třebíč a HC Kladno v něm působil až do roku 2012, kdy přestoupil do Plzně. V sezóně 2007/08 s týmem získal bronzovou medaili.
Milan Gulaš se třikrát za sebou stal nejproduktivnějším hráčem Tipsport extraligy za nejvíce bodů na konci základní části sezóny. V sezóně 2017/2018 nasbíral v 48 zápasech 61 bodů (23 + 38), v sezóně 2018/2019 v 51 zápasech 62 bodů (30 + 32) a v sezóně 2019/2020 v 52 zápasech 76 bodů (35 + 41). Stal se také dvakrát po sobě v letech 2018 a 2019 nejlepším hokejistou sezóny Tipsport extraligy a v letech 2019 a 2020 nejlepším střelcem.
Reprezentační zkušenosti získával již v mládežnických kategoriích, především v reprezentaci do 20 let odehrál několik turnajů. V březnu 2010 byl pozván na první reprezentační kemp před mistrovstvím světa. Po absolvování celého sedmitýdenního přípravného kempu odcestoval jako náhradník na Mistrovství světa v Německu. Mistrovství se účastnil v průběhu tří utkání v základní skupině, s českým týmem však pouze trénoval a když po skončení základní části trenér Růžička uzavřel kádr, vrátil se Gulaš domů, aniž by odehrál na šampionátu nějaký zápas.
Do reprezentace jej v následující sezóně nominoval i staronový kouč Alois Hadamczik. Zúčastnil se turnajů Karjala Cup 2010, kde odehrál zápasy proti Švédsku a Rusku, a LG Hockey Games 2011. Přípravný kemp absolvoval i před mistrovstvím světa 2011 a odehrál 6 reprezentačních utkání v rámci Euro Hockey Challenge 2011, před Czech Hockey Games 2011, byl však z kádru vyřazen.
Po dvouleté odmlce jej trenér Hadamczik v březnu 2013 nominoval na přípravný kemp před MS 2013. Byl členem širšího výběru reprezentace na Zimní olympijské hry 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu, zranění ho ale vyřadilo ze sestavy.
Kapitán Českých Budějovic Milan Gulaš (39) ujistil, že jeho rozhodnutí ukončit po vyřazení Motoru ve čtvrtfinále extraligového play off s Pardubicemi kariéru je definitivní. Vyhlášený kanonýr má momentálně v plánu hlavně odpočívat, jeho další profesní kroky povedou mimo hokej. Gulaše už prý k návratu nikdo nepřemluví. "A nechystám se hrát ani odborářskou ligu. Na ledě dělám tlustou čáru," prohlásil Gulaš, ačkoliv ho po utkání fanoušci vyzývali, aby ještě jeden ročník přidal. Nepočítá ani s oficiální rozlučkou. "Já na to nikdy nebyl. Chci odejít v poklidu do ústraní, proto jsem to také držel pod pokličkou. Nebyl jsem nikdy rád v záři reflektorů," řekl.
Rozhodnutí o konci kariéry v něm zrálo už delší dobu. "Vedení klubu to ví nějakou dobu. Oznámil jsem jim to v listopadu, aby na to byli připravení. Chtěli jsme však, aby byl klid, abychom udrželi mančaft, jak má být a nevytvářeli zbytečný tlak, proto jsme to tajili. Já už jsem to v sobě měl dva roky. Myslím, že ten čas mohu věnovat někde jinde, zejména rodině," konstatoval Gulaš.
Těší se, že se mu uleví především po psychické stránce. "Když se dostanete do nějaké role, máte vliv na tým. Není to pak jen o tom, že hrajete hokej. Máte povinnosti, jste zodpovědný vůči fanouškům, protože tady jsou skvělí. Když se nedaří, tak nálada a tlak je znát. A to vás ovlivňuje v osobním životě, což je pro mě jeden z klíčových bodů, proč nechci pokračovat," řekl.
"Nosil jsem si to domů a byl jsem emotivní na ledě, bez toho to nejde hrát. Když se dostanete na určitou úroveň, tak musíte mít v sobě ten oheň a vášeň, abyste tam nechali všechno. A kolikrát se to na mně podepsalo i doma, což jsem nechtěl. Tenhle tlak už nebude, těším se, že to opadne," uvedl Gulaš, zatímco opodál stojící manželce Veronice tekly po tvářích slzy.
Do zápasu nešel nijak nervózní, ačkoliv hrozilo, že právě dnešní duel pro něho bude poslední. "Jak už jsem to měl tak nastavené delší dobu, nervozita nebyla. Spíš to berete z toho důvodu, že můžete vypadnout. A je nepříjemné, když vypadnete doma. Hlavně s ohledem na to, že tady máme spoustu mladých kluků, kteří to mají všechno před sebou," poznamenal Gulaš.
Věří, že i tato zkušenost jim může nakonec pomoci. "Všechno špatné je k něčemu dobré a ty negativní zápasy, které prohrajete, vás posunou dál. Jsme rádi, že se nám povedlo do play off postoupit. Byla to těžká sezona, do baráže mohl spadnout kdokoliv. Nakonec to vyšlo na Olomouc. My jsme tam však byli namočení celou dobu," připomněl Gulaš.
V letech 2018 až 2020 byl třikrát po sobě v domácí anketě oceněn jako Hokejista sezony. Vždy poté, co vyhrál kanadského bodování základní části extraligy. Na velký týmový triumf nedosáhl. S Färjestadem získal stříbro (2014), s Plzní a Českými Budějovicemi shodně po dvou bronzech. S národním týmem skončil na MS čtvrtý.
"Jsem hrozně rád, že jsem mohl tuto cestu jít. Ať už to bylo v mládeži, nebo když jsem přišel do 'áčka'. Kdyby mi někdo řekl, že budu mít takovou velkou kariéru, bral bych to všemi deseti. Strašně si toho vážím. Hokej mi dal strašně moc, poznal jsem spoustu skvělých lidí a nabral mnoho zkušeností do osobního života. V tom je sport nádherný. Že to není jen o hokeji a modeluje vás to jako člověka," řekl Gulaš.
Trénování ho neláká. "To ne, ale kdybych měl posloužit jako mentor, tak kluci na mě číslo mají a kdykoliv mohou zavolat. A oni to ví. Mohou se na mě obrátit a já budu jenom rád," ujistil.
Nyní se chystá hlavně odpočívat. "V tomto věku, jak jdou zápasy po sobě, to není snadné. Takže se dám do kupy. Jsem rád, že jsem to přežil a zdraví mi slouží. Budu nějakou dobu odpočívat a pak se vrhnu do další práce. Co to bude? Úplně mimo hokej. I hokej pro mě byl prací, ale taky to byl koníček, vášeň, bez toho to nejde hrát. Ale vždycky budu hokej sledovat. Těším se na to, jak si dám pivko, klobásu a zanadávám si," smál se Gulaš.
Těšil se i na to, že se bude moct více věnovat oblíbené cyklistice.
Gól Milana Gulaše
Kapitán Motoru Milan Gulaš vyměnil s devítiletým Mikulášem Karasem hokejku za čokoládu. Rozloučil se velký hokejista. I když se o tom šeptem mluvilo, přesto asi jen málokdo z fanoušků českobudějovického Motoru opravdu věřil, že by kapitán týmu Milan Gulaš (39 let) skutečně ukončil svoji bohatou kariéru. Rodák z města pod Černou věží poprvé naskočil do extraligového utkání jako osmnáctiletý mladík 20. února 2004 v Litvínově. Jihočeši tenkrát prohráli 0:2 a Gulaš nastoupil ve formaci s Robinem Baculem a Janem Fadrným. „S kým jsem hrál v lajně si nepamatuji, ale vybavím si, že ve třetí třetině nás trenéři posadili na bidlo s Petrem Bartošem (smích). Seděli jsme tam pod dekou, protože tam byla hrozná zima. To jediné si ze zápasu pamatuji. Krátce okusil zámořskou juniorskou soutěž, ale pak už se stal pevnou součástí českobudějovického extraligového týmu. Prvně o sobě dal pořádně vědět v semifinále extraligového play off proti Slavii Praha, kde mu dal trenér Josef Jandač dostatek prostoru. „Talent měl, ale jako mladý byl také trošku flink,“ nikdy se kouč netajil. Mimořádně šikovné ruce a výborná střela. To byly hlavní dispozice, které Gulaše posouvaly dál hierarchií českobudějovického týmu. Právě trenér Jandač ho v průběhu své poslední sezony u týmu poslal na půl roku hostovat na Kladno. „Jediné, co mě mrzí, že když byl Milan jako mladičký u nás v Kladně vedle Patery a Procházky, tak se brzy zranil,“ vzpomíná redaktor kladenského Deníku Rudolf Muzika. „O Vánocích jsem chytil neštovice a vypadl jsem, což byla velká škoda. Bylo to však super a velká zkušenost,“ potvrzuje slova našeho kolegy. Po sedmi sezonách na jihu Čech, kdy nejčastěji nastupoval ve dvojici se současným extraligovým rozhodčím Lukášem Květoněm, třikrát se podívali do semifinále play off nejvyšší soutěže a doma má ze sezony 2007 - 2008 bronzovou medaili, odešel zkusit štěstí do Plzně, kde vytvořil neudržitelnou dvojici s píseckým rodákem Janem Kovářem. V ruské KHL toho moc neodehrál, raději vzpomíná na následující čtyři sezony ve švédském Färjestadu, odkud si přivezl titul vicemistra této severské země. Do Plzně se vracel už jako mimořádná osobnost. Jenže ho to táhlo domů, a tak se rozhodl rozvázat ve Škodovce platný kontrakt a zbytek kariéry se vrátit do svého mateřského klubu. „Vedení Plzně jsem za to poděkoval mnohokrát. Nestává se zase tak často, aby měl hráč platnou smlouvu, a když řekne, že chce odejít, tak aby ho klub pustil. V Plzni mi zůstala spousta kamarádů. I z vedení klubu, kde jsou kluci, se kterými jsem hrával. S Motorem zažil hned po návratu báječnou sezonu, kdy se dal dohromady tým s jeho parťáky z mládí Michalem Vondrkou a Jiřím Novotným, přidali se Lukáš Pech plus další výborní hráči a výsledkem byly bronzové medaile. „Nevybavuji si, že bych hrál v mančaftu, který by měl až takovou sílu. Dařilo se nám otáčet hodně zápasů, které se pro nás nevyvíjely dobře. Naše herní výkonnost měla neustále stoupající tendenci. Hráli jsme pořád lépe, což se pak potvrdilo v play off. Gulašovým snem bylo pozvednout nad hlavu velkou trofej. Samostatnou kapitolou je reprezentační kariéra Milana Gulaše. Odehrál toho spoustu, posbíral 59 startů za národní tým a nastřílel v nich osm branek. Účast na velkých turnajích mu ale dlouho utíkala. Snad největší zklamání prožil na olympiádě v Pchjongčchangu, kde kvůli zranění cestoval domů přímo z dějiště Her. „V Pchjongčchangu to bylo opravdu velké zklamání. Přišlo zranění a účast na olympiádě mi utekla. Tam jsem nemusel bojovat o nominaci, už jsem byl přímo v dějišti olympijských her. To na tom bylo nejhorší, že už jsem tam viděl všechny sportovce a potkával se s nimi. A najednou přijde taková rána. Dočkal se až o rok později, když se ve třiatřicet letech podíval na mistrovství světa v Bratislavě, i když v původní nominaci nefiguroval. Svou skvělou kariéru se rozhodl po této sezoně ukončit. „Opravdu velký hráč ví, kdy má odejít. Samozřejmě jsme věděli, že se chystá skončit, a měli jsme dohodu. Takhle odcházejí velcí hráči. Na milion procent jsem se snažil ho přesvědčovat, na milion procent je to dané jeho rozhodnutím, kdy on cítí, že nastal jeho čas. A na milion procent mohu říct, že minimálně další rok dva by úplně v klidu zvládl. Kapitán už se ale bude věnovat rodině a na hokej se přijde maximálně podívat.
