V únoru toho na zeleninové zahrádce moc nenajdeme, ale kdo nezapomene na hlávkovou a růžičkovou kapustu, má co sklízet i za mrazu a pod sněhem. Pěstování kapusty není složité, jen si musíte dát pozor na správné odrůdy. Rané se sklízejí už v létě, ale pokud je teplá zima jako letos, můžete ji ještě stihnout zasít do pařeniště, abyste měli na jaře co vysazovat. Zima je ale hlavně obdobím sklízení pozdních odrůd růžičkové kapusty. Stejně jako hlávková je v zimě cenným zdrojem vitaminu C, má ho více než citrusové plody. Kromě toho obsahuje výborný koktejl stopových prvků - draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku a sodíku.
Kapusta má v kuchyni mnoho využití, navíc je neobyčejně zdravá a chutná. Pokud zvolíte správnou odrůdu, můžete čerstvé hlávky sklízet od května až do ledna. Pěstování hlávkové kapusty je celkem jednoduché. Je velmi odolná vůči chladu, ozimé odrůdy a růžičkovou kapustu tedy můžete sklízet i v zimě v mrazech. Hlávkové kapustě nejlépe vyhovují středně těžké, hlinité, humózní půdy. Raným odrůdám se daří v lehčích půdách s dostatečnou zásobou živin a vláhy.
Hlávková kapusta
Až do -10 °C můžete sklízet kapustu ze záhonů, kam jste ji vysadili v srpnu či září. Pokud předpověď hrozí většími mrazy, stačí kapustu přikrýt slámou nebo na každou hlávku posadit obrácenou zavařovací sklenici a tu pak na noc ještě přehodit slámou, takto vám vydrží sklizeň velmi dlouho. Pozdní odrůdy už mají pevné hlávky a nepřirůstají. Nemusíte je sklízet najednou. Stačí si vždy dojít pro čerstvou kapustu nebo třeba jen otrhat pár listů do polévky. K hodně pozdní sklizni se dobře hodí hybridní odrůda Jizera F1. Dobře přezimují také nové hybridní odrůdy Wiroza, Tarvoy nebo Alaska. Ze starších nehybridních odrůd naše Langendijská. Pak jsou tu ještě odrůdy ozimé (Arkta, Iceprince), které se vysévají v srpnu a vysazují v září, mají ale dlouhou vegetační dobu, takže dorůstají až během zimy a sklízet je pak můžete mladé koncem února a dozrálé v březnu a dubnu.
Růžičková kapusta
Dozrává ještě později než hlávková kapusta a dobře snáší mrazivé dny, zejména pokud je přikrytá sněhovou peřinou. Při suché zimě je to horší - nemá totiž ráda střídání teplot ve dne a v noci. Pokud je tedy zima bez sněhu, raději růžičkovou kapustu vykopejte a založte do chladného pařeniště - tam vám pak vydrží až do března. Vysoce mrazuvzdorné jsou například hybridní odrůdy Rosella F1 a Content F1. Růžičky můžete sklízet postupně, jak dorůstají, lepší než vylamovat jednotlivé růžičky je odříznout celý vrchol košťálu. Na rozdíl od hlávkové kapusty se růžičková také dobře zamrazuje, takže pokud pro ni nechcete chodit na zahradu ve sněhu, můžete ji sklidit a otrhané růžičky nasáčkovat do mrazáku.
Jak pěstovat růžičkové kapusty pro začátečníky
Kadeřávek
Kadeřávek je také kapusta. Patří ke stejné rodině, říká se mu také kadeřavá kapusta a je to zelenina plná vitaminu C a E, beta karotenu, draslíku a železa. Kadeřávek můžete sklízet celou zimu, jeho výhodou je, že listy nerostou v uzavřené hlávce, ale volně na stonku. Můžeme je odspodu otrhávat postupně vždy čerstvé ke kuchyňské úpravě. Exitují kadeřávky pravé a kadeřávky sibiřské, nás v tuto chvíli ale spíš zajímají odrůdy, které vydrží naši poměrně dlouhou zimu. K těm patří z pravých kadeřávků otužilé Dwarf Green Curled nebo Fribor, ze sibiřských Hungry Gap, Red Russian s červenými listy nebo True Siberian s listy bílozelenými. K zajímavým novinkám patří Jersey Kale, odrůda vyrůstající až do výšky dvou metrů. Pohodlně tedy sklízíme spodní listy a těšíme se na další přírůstky na vrcholu.
Kapusta v kuchyni
Pro někoho je hlávková kapusta příliš aromatická, pak můžeme ale rozhodně doporučit jemnější růžičkovou nebo červenolisté kadeřávky. Navíc stačí jednoduchý trik - kapustu necháme asi deset minut vařit nebo dusit bez pokličky, drsné aroma vyletí z hrnce a zůstane jemná nasládlá chuť. Kapusta je vynikající příloha k masům, můžete z ní připravit zeleninové karbanátky, přidat ji do sekané nebo do bramboráku a samozřejmě do polévek. Hrnec husté kapustové polévky je v mrazivých dnech vynikající na zahřátí i pro zdraví.
Hlávková kapusta je úžasnou a zdravou zeleninou nabitou vitamíny, živinami. Má pozitívne účinky pre naše zdravie. Z vitamínov majú zastúpenie vitamíny A, B, C, E, K, kyselina listová, z minerálov je to horčík, vápnik, železo, fosfor, draslík, sodík, zinok, mangán. Pravidelnou konzumáciou hlávkovej kapusty si zlepšíme naše trávenie, ochránime svoje telo pred infekciami a zápalmi, podporíme obranyschopnosť organizmu.
Vydatná kapustová polévka
Na kostičky pokrájejte 200 g dobré libovější slaniny, nechte ji rozpéct, přidejte dvě lžíce oleje nebo sádla a osmahněte na něm nadrobno pokrájenou větší cibuli a na kostičky pokrájenou mrkev, kousek celeru a kousek kořenové petržele. Nakonec přidejte na proužky pokrájené listy kapusty a ještě chvilku osmahněte zeleninu s nimi. Zalijte dvěma litry masového vývaru (když máte z domácího uzeného, je to nejlepší) nebo vodou (pak přidejte dvě kostky masového bujónu). Přidejte na kostičky nakrájené dvě velké brambory. Okořeňte kmínem (není to jen pro chuť, ale kmín potlačuje nadýmání, kterým někdo může po kapustě trpět), lžící sladké a špetkou pálivé papriky. Na mírném ohni vařte asi dvacet minut, na konci varu přidejte dva větší stroužky rozetřeného česneku a dosolte dle chuti. Kdo nemá rád zeleninovou polévku s kousky, může ji rozmixovat, případně mírně zahustit lžící hladké mouky rozmíchané ve studené vodě.
Nejlepší dušená hlávková kapusta na karameli
Fantastická dusená hlávková kapusta na karameli. Top recept so značkou Ženy v meste. Vyskúšajte. Pri príprave dusenej hlávkovej kapusty na karameli sme nepoužili žiadnu múku. Ak máte radšej hlávkovú kapustu so šťavou, pridajte viac vody. Ak nechcete použiť ocot, zvoľte citrónovú šťavu. Dĺžka dusenia hlávkovej kapusty záleží od chuti. Cibuľu očistíme, nakrájame nadrobno. Tip na záver: Hlávkovú (bielu) kapustu podusíme podľa obľuby, záleží či ju chceme chrumkavejšiu alebo mäkšiu.
